Souhlasím, u nás je alkohol neuvěřitelně levný, to je mimochodome výborný způsob, jak si stát může zajistit další hordu alkoholiků už od pubertálních let (a to stále žiju v bláhové představě, že pro stát by bylo výhodnější kdyby naopak tolik lidí nechlastalo - menší výdaje na zdravotní péči, na bezpečnostní složky, méně obětí na životech při nehodách atd.). Ale zkuste zdražit alkohol v národě, který "vylít se" považují za normálně strávený páteční večer. K zamyšlení je ovšem:"Je to opravdu to, jací bychom chtěli být?". K tomu vývoje večera, nikdy mi nevadilo říct ne, když nechci a být za exota. Hlavně když se nezprotivým svým morálním zásadám. Kdysi (na začátku střední) jsem řešil dilema, jak dál. Nebavily mě věci, co ostatní spolužáky (chodit na každý druhý ten "kalit"), nějak jsem v tom neviděl valný smysl. Dokonce jsem zkusil s nimi do té hospody občas zajít. No, a pak jsem poznal skauty a zjistil jsem, že lidí nevyznávajících takový styl je víc. Hospoda tak nikdy nepatřila k nějaké žádané části večerních programů. Dokonce tam chodím nerad, protože pak děsně smrdim a mám náběh na angínu (to prostředí je děsně agresivní na dýchací cesty). Zvláštní je, že při večeři a následném pokecu s kolegy při školení v Německu jsem tem pocit neměl. To bude nejspíš tím, že se v restauracích prostě kouřit nesmí.