Tak to vezmem na přeskáčku:

Pohodová práce - ano nikdo nedohlížel na kvalitu, množstí, různě se to všude šolíchalo.. Dneska chtejí za vyplacené peníze nějaký výkon, to je hrůza..

Soběstačnou republiku - energetické soběstačnosti můžeme dosáhnout pouze s aplikací velkého množství malých obnovitelných zdrojů, jádro, ropa, v tom jsme nikdy soběstační nebyli (ani za totality, ani před tím).

Bytová politika - bytovou politiku tady hrubě poškodila dlouhá doba regulace, současný stav je relativně krátce po deregulaci ještě stále pokřivený a i stát narazil na problémy, se kterými jaksi nepočítal (tím je neobhajuju, to má být kritika). To se pomaličku srovná.

Zdravotnictví zdarma - to nikdy nebylo, jen bylo placené jiným způsobem. Kvalitu posuzovat nemohu, ale přístup se výrazně mění (k lepšímu). Od "ale jistě pane doktore, jak řeknete, tady švestičky z naší zahrádky" k "a mohl byste nám to vysvětlit, proč? Ale jistě". Za socíku jestli vůbec, tak dost unikátní představa.

Minimální státní dluh.. to záleží, jakým směrem. Vůči vlastním lidem obrovský. Měnová reforma = faktické okradení vlastních občanů, ty peníze nějakou dobu vystačily. Vyvlastnění - získali zadarmo funkční výrobní celky, které jim byly schopné nějaký čas generovat zisk, ale do jejich údržby se investovalo velmi málo. Ty stárnutí majetku, které po roce 89 bylo sanováno soukromými penězi (a penězi investorů), tak to další neviditelná část vnitřního dluhu. Stárnoucí bytový fond (pofidérní kvality), také bez výrazné údržby, vyžádal by si velké investice (opět, paneláky sanovány ze soukromých peněz až po roce 89).

Jak to končí, kdyby se takto kvalitně pokračovalo bylo názorně vidět na Rusku. Státní bankrot.