Další z řady názorů (tedy, ne názorů, výkřiků do tmy) "PC může za zkaženou mládež", "zbraně můžou za vraždy", "počítačové hry můžou za pokřivenou psychiku dětí", navíc okořeněno myšlenkou, že socialismus je to nejlepší, co může být.
Nejdřív to "jednodušší" - neříkám, že kapitalismus je jenom nádherný a na druhou stranu neříkám, že socialismus je jenom špatný. Osobně se přikláním ke středu, lehce doprava. Každá forma vlády má svoje pozitiva a svoje negativa a takovéto "rebelování" mi přijde zbytečné. Nechci se tímhle dál zaobírat, musel bych si dávat pozor na každé slovo, aby nic nevyznělo jinak, než jsem myslel a navíc nemám přímou zkušenost s předlistopadovým děním tady (je mi 20), tak se necítím být ani kompetentní k tomu jakkoliv to komentovat. Jenom jednu věc si neodpustím, je to kruté, ale cítím to tak - neboj se, oni se spálí.. jednou už je rodiče živit nebudou, vylezou do reálného světa, kde se s nimi nikdo s prominutím srát nebude. Ono je lehké stěžovat si, že dnešním mladým lidem nikdo po VŠ nedá práci, že pro práci je třeba praxe a tu oni nemůžou získat. Ale mají vůbec nějakou snahu začít sbírat pracovní zkušenosti již při škole? Vidím to každý den, příležitostí k důstojné praxi připravující člověka na budoucí zaměstnání je spousta, nikdo se do toho ale moc nehrne a radši o prázdninách přehrabávají konzervy v supermarketech nebo pracují ve fastfoodových řetězcích. Abych jenom nešpinil dnešní mládež, část viny asi padá i na zaměstnavatele a vůbec dnešní systém, kdy má vzdělání i člověk, který by na něj s největší pravděpodobností v minulosti neměl. Ale co je důležité - cesta z tohoto problému ven existuje i v dnešní společnosti a jenom málo lidí ji doopravdy využívá.
Teď problematika "pc a děti" - je to o lidech, jenom o lidech. Poflakovat se dá u počítače, poflakovat se dá i venku. Když rodiče nejeví zájem o děti a místo toho, aby se aktivně podíleli na jejich osobnostním vývoji, je posadí k počítači a nehlídají je, co dělají, pak je cokoliv těžké. Pokles morálky vidím každým rokem a co mě mrzí, dokonce i na úrovni, kde by člověk čekal tu špičku. Již pár let jsem se aktivně účastnil a teď už i obráceně - se angažuju ve Středoškolské odborné činnosti, což je soutěž nejlepších republikových vědeckých a technických projektů pro středoškoláky. Každým rokem ta úroveň rapidně klesá. Když pročítám archiv a vidím práce před pěti lety a práce teď, je to děs a hrůza. Počítače za to nemůžou, můžou za to rodiče nedostatečně jevící zájem o své děti. A ať mi nikdo neříká, že je to tím, že rodiče musí pracovat 12 hodin denně, nezbývá síla, a proto nemůžou vychovat svoje děti pořádně. Hodně mých vrstevníků z oblasti vědy nepochází z harmonických rodin, ba naopak mají třeba jenom jednoho rodiče, vydělávajícího almužnu za těžkou práci. Byli vychováni v úctě k autoritám a práci, ví, že dřina se vyplatí a že dřina a práce je cesta ven, za lepším. A pak tu máme na první pohled harmonické rodiny, kde přece musí všechno fungovat, volná pracovní doba a na děti je času dost .. a často viditelný výsledek? Nevychovaní spratci, kteří si neváží peněz, autorit a všechno jim padá do chřtánu. V tomhle jsem vděčný svým rodičům, že mě vychovali v tom prvním duchu.
Je to na každém, jakou cestu si zvolí. Já jsem celý svůj život tak trochu závislý na počítači - ne ve smyslu závislosti na hrách, ale je na to navázaných spousta mých aktivit, studuju VŠ a před rokem jsem dostal místo vývojáře biomedicínských technologií, a to se bez počítače s prominutím ale fakt dělat nedá. Hrál jsem hry a hraju hry, včetně těch dle médií zlých, které "můžou za to, že děti vraždí" a nemyslím si, že mě to jakkoliv poznamenalo.
Prvotní vina padá na rodiče, ti jsou za toto odpovědní. I v dnešní době se dá z dítěte vychovat slušný člověk, je to jenom o tom trochu chtít. Jednoduše bych to řekl asi takhle:
Zrušme zbraně, lidé se začnou zabíjet klackama. Zrušme počítače, děti se začnou flákat jinak. Prvotní příčinu ale takhle nikdy nevyřešíme.