Teď nejde o cenu, ale o způsob vybírání. Před vjezdem na dálnici stojí mýtné brány, kde se musí zastavit, počkat až vyjede lístek z automatu a potom se otevře závora. Při výjezdu z dálnice se zaplatí částka podle ujeté vzdálenosti. Platí se buď v hotovosti, kartou, nebo nějakým telepassem - nejspíš nějaká permanentka pro místní. Zní to hezky, ale tento systém naprosto nezvládá špičky v dopravě, což jsme si vyzkoušeli včera při cestě domů z Bibione. Hned za městem začala houstnout doprava až se úplně zastavila a nastalo jen občasné popojíždění. Tak trochu jsme doufali, že to brzdí jen nějaký semafor, nebo nehoda, nicméně fronta se táhla až k mýtné bráně. Vjezd na dálnici je u města Latisana, asi 20 km od Bibione a tuto vzdálenost jsme prosím ujeli za 2 h 10 min. Mýtná brána měla v tomto příjezdovém směru 2 pozice pro jednorázový vjezd (vyjede tam ten lístek) a další 2 pro telepass. Drtivá většina lidí mířila samozřejmě do těch jednorázových, takže to bylo zatraceně úzké hrdlo pro všechny ty turisty jedoucí pryč. A místním byl jejich telepass stejně na nic, protože kolonu předjet nemohli, tak si to museli vystát také. Aspoň že při sjezdu z dálnice je těch pozic víc. U Tarvisia jsem stáli jen něco přes 10 min, zaplatili a pak konečně do civilizovaného Rakouska s dálniční známkou a žádným zdržováním.
Já nevím.. Vždyť tohle se jim musí opakovat každé léto a každý turnus. Tak snad jednou zmoudří a přejdou také na dálniční známky jako zbytek civilizované Evropy.