Prolog a Lisp - využití v praxi

Jejda, děkuji za nostalgickou vzpomínku. Kdysi dávno na sálovém počítači jsem dělal v Lispu cosi, car a cdr, prý pomocí těchto dvou funkcí lze definovat celý jazyk (jak si matně vzpomínám). V Prologu jsem kdysi sestavil databázi faktů řeckých bohů, kdo má kterého rodiče či syna/dceru. Pak se dotazy dal zjistit prakticky celý rodokmen.
PS: Ještě si vzpomínám, že se o Lispu tvrdilo, že dokáže sám sebe zničit legálními prostředky.

A jak dlouho ses učil dělat v těch jazycích? Mě to dělalo strašný problém se v nich zorientovat. V podstatě bylo potřeba zahodit vše, co vím o programování a začít na zelené louce. Naštěstí už to mám za sebou, šlo jen o dvě cvika v jednom předmětu na VŠ.

Jé, člověče, to jsem byl tenkrát mladej, hrrrr do programovacích systémů sálových počítačů (Tesla 200, EC1026). Tenkrát jsem plynně ovládal Fortran, Algol 60, Algol 68, Cobol (dokonce jsem vypracoval kompilátor Cobolu), Assemblery, PL1, ML1 a mnoho dalších. Neexistoval tenkrát jazyk, co bych neznal. Nějaký Lisp co mě tenkrát nerozházel ani jinou logikou a sémantikou. Prolog byl už na nějakém osmibiťáku, měl jsem Robotrona na stole. Prolog nakrmil paměť faktama a dotazy hledaly mezi fakty odpovědi. Jo, to byly tenkrát časy, kdy programátorů operačních systémů a kompilátorů byla jen hrstka v tomto státě....

Cobol a Fortran, to byla krása Obzvláště Cobol se mi líbil stylem komunikace s počítačem.

Na Tesle 200 jsem ale zažíval problém s RAMkou (z mého pohledu jako programátora), jakmile byl program rozsáhlý (zažil jsem to v simulátoru benzínky), bylo zle, nastupovalo kouskování, linkování. 32kB (!). Data jsem do stroje rval nepřímo, holleritovými štítky, osobně děrovanými na stroji velikosti soustruhu.

Cobol byl obzvlášť paráda. Dneska by netrpěliví céčkaři s tím praštili. Pro mně byl Cobol prostě nádhera. Ukecenej ale přesně logický. Tenkrát tuším Sperry Rand Corporation dělali pokus o univerzální jazyk, který se dá přeložit na kterémkoliv počítači a funguje na jiném libovolném. Proto ty Environment division atd. A byl to vlastně první strukturovaný jazyk, kde se dal napsat program bez GOTO. Na Teslu dělali překladač Cobolu ještě Francouzi - měli dva počítače: Jeden na celý software a druhý jen na Cobol. Když začala licence Tesly 200 v Pardubicích, dělal jsem pro Pardubice na základním software (vše v assembleru APS). Tenkrát frantíci neměli důvěru k magnetickým páskám a celý zdroják kompilátoru Cobol měli na desítkách beden děrných štítků. To si dneska nikdo nedovede představit. Já pak udělal podstatně rychlejší kompilátor. Když jsem teď pátral po Netu po Cobolu, našel jsem můj vlastní článek z té doby tenkrát o mém kompilátoru R-Cobol: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CC0QFjAA&url=http%3A%2F%2Fhandle.dtic.mil%2F100.2%2FADA342661&ei=Vw9gU4yjEYnOtQbW04CQDw&usg=AFQjCNHSnA6XSGf8cFTbwzqONzDHRi0_Iw&bvm=bv.65636070,d.Yms&cad=rja .
S paměti to byla také sranda. Původně jsme měli také 32kB, dneska by to nechtěl nikdo ani náhodou. Ale zato se tenkrát dovedlo programovat. Nacpalo se do toho takových programů, že by se M$ divil. Jestli je tady ještě někdo pamětník Tesla 200, byl bych rád, kdyby se ozval.