Jídlo, které byste nikdy ani neochutnali.

Koprová + křenová omáčka, játra s rýží. Na vině školní jídelná ZŠ.

Me se ve skolni jidelne znechutila napriklad nakladana repa, kterou nam davali skoro ke kazdemu jidlu. Ale postupne se k tem jidlum dopracovavam a rehabilituji je. Osobne rad experimentuji s jidlem, nemam jidlo, ze ktereho by se mi zvedal zaludek, jen jsou urcita mnozstvi a urcite upravy, ktere zrovna nemusim.

a školní jídelně by to chtělo založit další debatu... byla by jistě hodně bohatá.

Vždy si říkám, že každý si má jíst, co mu chutná...nikoho neodsuzuji a zásadně neříkám FUJ...osobně si myslím, že jsem ochutnal leccos, někdy však pouze jednou a jak havran NIKDY VÍCE. kdybych měl uvést co opravdu ne - veškeré orgány (játra, ledvinky a podobně), to mi dělá problém i po slečně umýt, jak to jen cítím, ale když zase vidím, jak ji to lahodí, překousnu leccos. Uvažoval jsem nad tím, že chuť se zajisté vyvíjí, jelikož jsem asi 20 let měl totální odpor k rajské, koprovce a podobně a po létu na ně nedám dopustit. A co vy? Nestalo se vám někdy, že z "brrrr-jídla" se stalo vaše oblíbené?

Jo, namátkou si vzpomenu na dvě - to první je lečo. Jako děcko ani za nic a teď si to dám rád. Druhý jídlo je hermelín (camebert). Ono na vojně to bylo vcelku jednoduchý - buď ten hermelín k snídani sežeru, nebo budu do oběda hladem. Tož jsem to sežral a vono to bylo dobrý.

Jj, na vojně, hermelín s mlíkem.

Jím téměř všechno, ale nesnesu dvě jídla.
Když někdo vyndá housku s paštikou, odcházím, nemůžu ji ani cítit. Že bych ochutnal nepřipadá v úvahu.
Druhým jídlem je hrachová kaše. Hrášek miluju na všechny způsoby, chodím ho ožírat na zahradu, stejně tak mám moc rád hrachovou polévku, ale hrachovou kaši nezvládnu sníst.