Jakou kravatu nosíte/byste si vzali na pohřeb?
zdravím,
s mými rodiči se dohadujeme o tom, jakou kravatu si mají muži vzít na pohřeb. rodiče mě přesvědčují, že černou v žádném případě. já jim zase říkám, že je naprosto směšné si vzít jinou, než černou. jaký je váš názor?
Samozřejmě, že černou. Když tě přesvědčují, tak jaké mají argumenty a jakou barvu doporučují?
jejich argument je takový, že mladý kluk (16 let) má mít já nevím, nějakou barevnou, což je podle mě faux pas..
Dress code se samozřejmě řídí příležitostí a postavením ve společnosti (obecně - čím vyšší postavení, tím formálnější by měl být oděv), leč právě ta příležitost je zásadní - pokud se budeš ženit v 17, vezmi si třeba modré sako, ale přece nepůjdeš ve žluté teplákovce.
Na pohřeb v černém. Boty, ponožky, kalhoty, sako, kravata. Košili bílou.
Mělo by to tak být, ale paradoxně se tohle dodržuje spíš na vesnických pohřbech. Jinak bývá často jedinou předpisově oblečenou osobou nebožtík.
karle, toto jsi zabil:D i když je moje rodina tou truchlící, musím říct, že tímto jsi mě dostal:D
Tak ono imho taky docela záleží kdo umřel, kravatu když, tak jednoznačně černou, případně snad hnědou nebo tmavě šedou. Pokud umře obligátní babička nebo děda, tak jak jsme dnes "zvyklí", tak je oblek více než vhodný. Pokud je to ale, nedej bože, mladý člověk, nevidím problém i v džínách, pokud třeba motorkář, chodí se klidně v kůži. Myslím si, že ten "dress code" by se u posledního rozloučení neměl brát (a připadá mi, že už ani nebere) tak úzkoprse. Je to sice morbidní, ale když si představím, že by na mém pohřbu lidi truchlili v kvádru, tak bych se snad vzbudil abych jim řek ať si dají studený obklad a hajdy domů pro rockerský hadry...
Samozřejmě, ale pokud už řeší jakou kravatu, tak asi nejde na pohřeb strýčka Jedličky.
Žádnou kravatu! Na pohřby chodím zásadně nahoře i dole bez...
Se divim, že z tebe pozůstalí taky neudělali nebožtíka. Možná tě viděli a zaplakali rovnou...
Ne, ne! Vždycky je část obecenstva podezřele spokojená.
Katarzní dekadenti.
Kravata (vulgo šlajfka) figuruje na čestném místě v mém soukromém seznamu extrémních pičovin. Pokud se nebudu chtít oběsit, nemá to na mém krku co dělat. Jestli to na mě nabastlí po smrti, budu je chodit strašit do šestého kolena.
Co raději místo toho? Motýlka?
Já byl jedinej z ročníku, kdo maturoval s motýlkem. Ostatní byli jak trotli na jedno brdo se šlajfkou.
Na pohřeb si ani nepamatuju, jakou nosím, mám myslím dvě, červená asi není vhodná, takže asi to byla ta šedá. Nebo taky žádnou, bo když zapnu košulu až ke krku, tak mě to dusí, takže i několikery křtiny (za poslední roky) jsem šel na rozhalenku.
Nic.
Dlho som si jeden ten nezmysel odkladal, ale nakoniec som si povedal nac? Este nikdy sa ma nikto nespytal, kde mam kravatu (ale uz sa ma pytali, kde mam oblek :) ).
Někdy je úspěch, že daná osoba vůbec přijde v obleku a když má k tomu i vhodný boty, tak je to na medaili. Brácha se svýma (podobně postiženýma) kámošama došel na místní ples, kdy sice někde splašili oblek, ale na čapách měli sportovní boty, protože se společenskou obuví se potkali maximálně u výlohy obchodu.
Kravata je pak už jen taková třešnička na dortu.
Cokoliv, co dlábí krk, považuju za obludné. Ale ano, raději motýla.
Vázaného, nebo hotového na gumičce?
Gumička. Vázat to neumím.
Tebe jen tak něco neuspokojí, co?! Taky mám gumičkovýho. Neznám nikoho ve svým okolí, kdo by to uměl uvázat. I tu kravatu mám jen povolenou, bo na novej suk si musím vždycky najít návod