Já kuřáky nenávidím, je po nich bordel na zemi, jsou načichlý smradem a teprv když si zapálí, to je na blití druhým.

Já zase nenávidím lidi se zelenýma a hnědýma očima. Urážejí mé estetické cítění.
A nyní vážně. V noci z pá na so jsem se přepravoval lehátkovým vozem v nočním rychlíku. Spolucestující (nějaký dědek) se před ulehnutím cpal chlebem, nějakým špekem a cibulí. Toto zapíjel pivem. V kupé byl nepopsaný puch, oproti němuž by "nahuleno" bylo rajskou vůní... Takže ono to není černobílé.
Sám jsem kuřák. Nehulím, kde je to zakázáno a zároveň nemíním poslouchat pindy tam, kde je to dovoleno. Svoji "zálibu" se snažím vychutnávat tak, abych druhé co nejméně obtěžoval. Na zastávce s tím nelezu pod stříšku, ale jdu bokem od hloučku. Na druhou stranu, v restauraci kde je kouření povolené nebo na zahrádce je mi u prdele, jestli to tam někomu vadí. Tak ať tam neleze. Také nechodím do hospod, kde je puštěná na plné koule televize s fotbalem/hokejem/libovolným sportem. Vajgly z 99% házím do koše, případně do kanálu. Nikdy do trávy apod. Oblečení mi nesmrdí, protože hulím výhradně venku. V bytě, v autě nikoli.