Tak se dívám, jak si ČSSR vážilo druhé nobelovky, které se dostalo československému/českému občanovi. Pravda, J. Seifert komančům moc nevoněl; v literatuře na gymplu (x let před jeho získáním Nobelovy ceny) jsem jej brali jen z donucení, soudružka profesorka neopoměla zdůraznit jeho pomýlení v souvislosti v rokem 68 či Chartou.

Rudé Právo (hlavní deník ČSSR) informuje takto: http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1984/10/12/7.png (snad to tam najdete… to, že naši komanči debatovali o hovně s těmi kambodžskými bylo pochopitelně 100x důležitější…)

O den později se J.S. přesunul ze sedmé strany na druhou, ale stejně vedle životopisů soudruhů zapadl do ztracena: http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1984/10/13/2.png

Ponechávám bez dalšího komentáře, zvracející smajlík zde chybí.

---
Jsem fakt zvědavý na zítřek. Pokud nobelovku za mír(!) získají ty hačapéry z Moskvy, svět se v prdel obrací a přestávám to definitivně sledovat.