Už jsi snad někde viděl na jednom sídlišti sestěhované ve větším množství "etnické čechy" - tedy ty nezaměstnané, těžko zaměstnatelné s nízkým vzděláním, kteří hodně pijí, hodně kouří a nemají do čeho píchnout? Není s čím tedy srovnávat.
Stojím si za tím, že za tyhle problémy ve velké míře můžeme my, jako většina, že jsme to nechali dojít tak daleko. Vystrnaďovali problém z dohledu, až se na nějakých místech naakumulovat do obludných rozměrů a přerostl nám přes hlavu.

Dám jednoduchý příklad (ne, nebude tam ani slovo o menšině). Znal jsem jednu holčinu, studovala střední školu, chodila trošku v ošuntělejším oblečení (což v kolektivu, kde se pohyvala šlo snadno zaměnit za alternativní způsob života), celkem nijak nevybočovala. Požádala mě, jestli bych ji nedoučoval matematiku. Když jsem vstoupil ovšem k nim do bytu, viděl jsem něco neuvěřitelného. Ten nepořádek se nedá popsat, kde komu co upadlo, tam to leželo. V jejím pokoji bylo všude tak nastláno (papíry, věci, oblečení), že si nebylo kam sednout. Jenže takhle to vypadalo i v obýváku. Odučil jsem matiku a víckrát tam nevstoupil. Ona se pak nějak rozhádala s rodiči, utekla z domova, byla na intru. Po čase jsem s ní měl možnost mluvit, to už se s rodiči nějak usmířila, měla po škole. Řeč se stočila na tehdejší stav jejich bytu. Vyprávěla mi, že jim to nepřišlo nijak podivné, oni v tom byly vychovávani od malička, až v podstatě na intru zjistila, že to opravdu normální není. Vyprávěla mi, když se pak vrátila domů, že nevěděla, kde začít uklízet. Pomaličku, od první poličky v obýváku uklízela nepořádek v úplně celém bytě, který se tam pěstoval leta.

Na každého jistě působí (zejména v mládí) vlivy okolí. To by mě zajímalo, jak je sestěhování na jedno místo zlepšuje prostředí, ve kterém se vytváří osobnost? Jak jim chceš vštipovat naše hodnoty, když je z našeho prostředí neustále vylučujeme?