Obyčejný člověk je podlě mě ten, kdo si neklade moc velké ambice, chce žít běžný, ničím výjimečný život (bude to teda asi zaměstnanec), nechce prostě nijak vyčnívat z davu.

Dyt to rikam... A vubec nejde o to jestli je nekdo zamestnanec nebo dela na sebe. Mam naprosty pochopeni pro lidi co maj uplne jiny zajmy a praci berou jenom jako nutny zlo. Ale nemam pochopeni pro lidi co hodlaj dobrovolne zit "nicim vyjimecny zivot" a "nijak nevycnivat z davu" - u me jsou to nuly se kterejma se nehodlam nijak zahazovat.

Nižší daně a více svobody s využitím vydělaných peněz podle mě ocení taky.

Neoceni. Jak by mohli, kdyz nemaji nic vyjimecnyho za co by ty penize mohli utratit. Pro me jsou penize prostredkem k (obzive a pak) seberealizaci, ale oni se nechteji seberealizovat.