Taky jsem měl podobného mistra, sice to nebyl až tak velkej čurák ale čurák to byl. On byl Pražák já jsem Plzeňák a pořád si ze mě dělal srandu jak mluvím. Je pravda že ta Plzeň jde ze mě cítit na sto honu, kdekoliv v republice otevřu hubu tak každej pozná odkud jsem. Tak za pomoci spolubydlících na intru jsem začal oněm psát básnicky a vždy jsem je rozvěsil po dílnách. Jak se pak stal terčem posměchu žáku, učitelů a hlavně ostatním mistrům. Když jsi pak začal dělat že mě srandu tak jsem si začal mumlat pod fousy nějakou tu báseň, kouknul jsem se na dva mistry kteří věděli že to píšu já (načapali mě jak to věším ale nepotopili mě) a kteří se usmívaly když nás viděly spolu a vždy dal na chvíli pokoj. Ale bylo zajímaví že mě vůbec nepodezříval, měl to na někoho z mistru protože oni to množily a dávali to i do míst kam žáci neměly přístup.

Ten tvůj případ je šikana, klidně to může jít i přes PČR, pokud budeš mít nějaký záznam/svědky a škola to nebude chtít řešit klidně se na ně můžeš obrátit.