Víš co mi připadá hrozně "komické"? Že jedna a ta samá skupina lidí plesá radostí nad "rozmanitostí", jak je potřeba abychom byli všichni různé národnosti, barvy pleti, vyznání, orientace a jak to bude všechno duhové a sluníčkové a druhým dechem jim povolují svěrače, když se někdo na někoho dívá jako na "jiného", "odlišného", případně se k němu podle svých životních zkušeností staví, protože to je přece "fujky" a všichni jsme vlastně stejní...