Dovoluji si citovat z knihy jednoho moudrého pána.
...tenkrát zněla jeho hlavní myšlenka zcela přirozeně a pravdivě. Hovořil o velkých rozdílech v bohatství různých zemí, které vyvolávají závist, ta vede ke konfliktu, a teď, když máme atomové zbraně, stačí jedna válka a jsme všichni ztraceni. Z toho plyne, že jediným východiskem je usilovat o mír tím, že se postaráme, aby rozdíly v bohatství jednotlivých zemí nebyly tak velké. A protože my ve Spojených státech jsme bohatí, měli bychom se skoro všeho vzdát ve prospěch ostatních zemí, aby měli všichni stejně. Každý mu naslouchal a všichni jsme byli plni pocitů sebeobětování a říkali jsme si, že tohle bychom měli udělat.
Ale cestou domů se mi vrátil rozum.
Druhého dne jeden z členů naší sekce řekl: „Myslím, že ten včerejší projev byl tak pěkný, že bychom ho měli odhlasovat jako poselství naší konference."
Rozhovořil jsem se o tom, že myšlenka o rovnoměrném rozdělení všeho je založena na teorii, že na světě je pouze určité množství věcí, a především že jsme je nějakým způsobem chudším zemím vzali, a proto bychom jim je měli vrátit. Ale tato teorie nebere v úvahu pravé důvody, proč vznikly rozdíly mezi jednotlivými zeměmi - například vznik nových technologií na výrobu potravin, vývoj strojních zařízení na výrobu potravin a další věci a skutečnost, že tohle všechno vyžaduje koncentraci kapitálu. Důležité nejsou věci samy, ale schopnost je vyrábět....
RICHARD P. FEYNMAN: To nemyslíte vážně, pane Feynmane!
Bajka je to zábavná. Jenže ona není tak úplně pravda, že "koncentrace kapitálu" vznikla sama od sebe, jednoduše se stalo, že (kdysi) ty rozvinutější země ty méně rozvinuté použily jako zdroj kapitálu, ať už se jedná o suroviny, pracovní sílu (otroky) nebo laciné odkladiště toxických odpadů. Nechci taky polemizovat s "nesouhlasem s rozdáváním", protože rozdávání taky není řešení, jednoduše proto, že platí ono biblické rčení o darované rybě a schopnosti rybařit (a z toho taky plynoucí riziko, že zítra já nechytím nic, ale onen nový rybář bude mít plné sítě), stejně jako to, že "produkt zdarma" má málokdy v očích obdarovaného cenu - klasickým příkladem budiž nevděčnost některých tazatelů na poradnách.
Co je podstatné: podstata konfliktů je fakticky daná vyhrocením ekonomických zájmů a konfliktů, a to téměř vždy, byť to na první pohled nemusí být zjevné. A faktem rovněž je, že férový obchod (ale opravdu férový) tlumí jakékoli tlaky na silové řešení. Dosažení takového stavu ovšem není možné tak, že se "rozdá" bohatství státu, ale jedině tak, že se zavede férový obchod s těmi, kdo budou chtít se takové výměny účastnit.
Jenže co vidíme? Donedávna byl k vidění "úprk za lacinou pracovní silou," bez ohledu na bezpečnost práce a doslova vykořisťování pracovníků v zemích třetího světa - a ne náhodou to byly bohaté firmy jako Apple nebo značkové hadrafirmy. A ti lidi tam jsou doslova vděční i za tuto práci, protože jinak mají jen možnost chcípnout hlady, navzdory tomu, že pracují s jedovatými chemikáliemi bez ochrany, pracují denně 12+ hodin a dostanou denní mzdu, za kterou si v ČR koupíš maximálně zmrzlinu. Kdyby takový stav trval jen přechodně, neřeknu ani popel, ale on je setrvalý, už několik desítek let.
Pokud bych se měl vyjádřit k závěru - "schopnosti vyrábět", tak ani to už není pravda, např. pro americkou společnost, která celé velké výrobní celky dávno "pustila" do zahraničí a lokálně není schopna vyrobit ani základní elektronické součástky (třeba i kvůli ekopředpisům). Nicméně zisk inkasují přesto americké společnosti. Tedy ani tento argument není platný.
Nerad bych, aby to celé vyznělo jako antiamerikanismus nebo komunistická agitka, je ovšem třeba vždy vidět věci v souvislostech a nepodléhat na první pohled racionálním tvrzením, mezi které patří to, že "my jsme pracovití a máme kapitál, a oni jen leží pod palmami" - jakkoli to tak i může na první, druhý, ale i třetí pohled vypadat.
Pokud budu chápat "schopnost vyrábět" jako know how, pak americká společnost má "schopnost vyrábět" i nadále. Myslím, že takto to chápal i Feynman. Přesunutí výroby do zahraničí lze chápat jako ekonomickou neschopnost vyrábět - tedy vyrábět za ceny akceptovatelné zákazníky.
A nebo naopak jako schopnost vyrábět levněji za ceny akceptovatelné pracovníky ve "třetích" zemích. Kteří, ač se to některým (zejména těm jednodušším, přepočítávajícím mzdu jinde na zmrzliny v EU) jedincům nemusí líbit, jsou za tu práci vděční a jsou rádi, že mají aspoň nějakou.
jednoduší šmudlové z Čech fungují úplně stejně. Němcům závidí vysoké platy a bojí se "čmoudů" kteří je ekonomicky ohrožují. Mimochodem - dnes je světová ekonomika globální, resp. těsně poglobální a zcela otevřená. Trh i produkty jsou globální, mají tedy i globální ceny, a je tedy zcela jedno, s čím srovnáváš - zda se zmrzlinou nebo McD hambáčem. Ale to jistě ví i takový diletant jako jsi ty.
Ty seš exot. Tvrdíš, že cena zmrzliny je na celým světě stejná? To snad nemůžeš myslet vážně. Že za 15 kč si koupíš zmrzlinu všude? Třeba letos v Černý Hoře jsem dával za zmrzlinu od 1€ do 4€. Myslíš, že za 15 kč. Jí koupíš v Německu a třeba v tý Číně nebo Austrálii? Fakt by mě zajímalo co bereš.
Seriózní údaj je The Big Mac index.
Já to třeba chápu. Ale podle touchwooda stojí BigMac všude stejně - protože všechno je globální nebo poglobální
. Takže někde musí bejt chyba.
Říká ti něco jméno Maslow?
Neodbíhej od tématu. Tvrdíš, že za jeden určitej obnos nakoupíš všude na světě stejný zboží. Což je blbost. A Maslowova pyramida s tím až tak moc nesouvisí.
Ano, za určitou cenu (včetně všech externalit) nakoupíš stejné (včetně kvality) zboží po celém světě.
Takže v USA si koupíš burgr za cca 100kč. V Číně ten stejnej burgr koupíš za 50kč. Takže si za cenu jednoho v USA můžeš koupit v Číně dva. Ale stojej všude stejně.....
.. a pak si ještě započti velikost, kvalitu služby, kvalitu surovin (produkovaných na tamních polích plných těžkých kovů).
Big Mac Index není zvolen vůbec náhodně. Je zvolen právě proto, že McD zaručuje stejnou velikost, kvalitu služby i kvalitu surovin. McD má postavený obchod právě na tom, že ať vlezeš do kšeftu kdekoli na světě, dostaneš stejný produkt.
To bohužiaľ nie je celkom pravda. Rozdiely vo veľkostiach sú preflaknutym javom.
Argument o nestejné velikosti je jen trapná výmluva.
1. ta velikost není tak diametrálně odlišná, že by mohla způsobit takřka 100% rozdíl v ceně.
2. Nemusíme se bavit o burgrech, ale třeba o nápojích. Jak už jsem dával příklad s pivem. Tam je to všude a vždy půllitr, případně 0,4l. Nebo třeba Cola. Litr je všude na světě stejnej, avšak cena se liší.
Flegu nedělej, že to nechápeš a pokus se bejt aspoň občas objektivní.
Ja se vsadim, ze treba v Nemecku maji jinej pullitr, dokonce tam mozna pullitr obsahuje jen deci. Ta debilita a demagogie tady graduje den ode dne. Fakt nechapu, ze to jeste davas.
Misto o koze oni kecaji neustale o voze. Za chvilku poprou svoje jmena.
Tady stihli poprit velikost/obsah, hodnotu eura, cenu a dal uz to ani nehledam.
Dej mi prosím nějaký odkaz na ten profláknutý jev, já to prostě nemůžu najít. Rozdíly budou tak do 10 %.
Pochybuju, že nějakej odkaz najde. Jen tady plácá, protože už neví jak by obhájil ty nesmyslný touchwoodovo kecy. Což obhájit nejspíš nelze, když i sám autor geniální myšlenky stejných poglobálních cen ve světě, si naprosto odporuje hned v po sobě jdoucích příspěvcích. Což je u něj ale klasika:
Tvrzení první:
Následované brilantní otočkou:
Jinými slovy tento velikán ekonomie, psychologie, etologie, sociologie a dalších humanitních oborů tvrdí:
Naprosto stejný druh jídla, ve stejném množství a kvalitě stojí v absolutně všech státech světa stejnou částku, přičemž ale zároveň v různých státech světa stojí částku různou, protože je to jiné jídlo s jinou kvalitou.
A tuhle touchwoodovo poučku je sfanatizovanej a zaslepenej fleg ochotnej hájit do roztrhání těla.
Ani jeden z místních geniálních polobohů totiž není schopen přiznat svou chybu. To se raději začnou zamotávat do nejrůznějších teorií, vymejšlet nejroztodivnější "argumenty", stáčet debatu jinam, motat do toho třeba Maslowa, kterej s tím nemá nic společnýho atd....
Ale aspoň je nějaká sranda. Těmhle exotům se prostě člověk musí smát...
Mě napadl benzín, ale to není asi dobrý příklad, protože jeho cenu tvoří z velké části daně. Navíc cena za dopravu až k mé čerpací stanici bude jiná v Praze a jiná ve Venezuele či Kuvajtu.
Ovšem rozdíl až 20.000(!) procent je opravdu masakr.
http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/cena-benzinu-porovnani-statu/r~d2a044267d5511e4b5c5002590604f2e/
IMHO cenová politika je věc složitá.
Vzpomínám si, kdysi ve firmě co jsem měl to potěšení být tam zaměstnán byl agent jisté západní firmy co se se svými výrobky prodrala na náš trh. Ten prohlašoval, že vědí, že se svými cenami co mají na Západě by u nás neuspěli, tak pro nás stanovili stejnou cenu jako měly podobné komponenty co jsme dosud kupovali v Bulharsku.
A jiná firma co koupila naši firmu a začala tam produkovat své výrobky, aby si nenarušila svou cenovou úroveň prodávala své výrobky z toho koupeného závodu levněji pod značkou domácího výrobce. Dávala k tomu bumážku, že to má stejné vlastnosti jako stejné výrobky pod jejich značkou. Ale pokud si někdo chtěl koupit úplně stejný výrobek pod jejich značkou, musel si připlatit.