Skloňování příjmení

Tohle je jediná autorita:
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7455

Takže v mluveném projevu je přípustné i pane Pták.
:)

Díky

Správné je příjmení (a oslovení) skloňovat. Čili:
Vážený pane Sovo, pane Ptáku, pane Pěničko, pane Čunderlíku, pane Thomo, pane Vařbuchto a podobně. Neskloňování je špatně z jazykového hlediska. Pane Novák a podobně.

Aha, skloňování je teda v pořádku. Měl jsem utkvělou představu, že není. Tak je mi to už jasné.

Neskloňování je takovej zlozvyk přejatý z jiných jazyků, např. němčiny, která u nás byla ještě před válkou vcelku běžná.

Patym padem oslovujeme,volame. Proto ho v cestine mame...

Když se někdo jmenuje Bahno, je to snadné.

Horší, když je Voves.

jen si omočím:

zásadně skloňovat, protože to je znak a výraz jisté úcty, protože tím člověku sděluješ, že při mluvení i přemýšlíš.

Jinak (ne)skloňování příjmení je ještě čajíček. Daleko více mě iritují patvarové hlášky typu "Lenky dítě", tedy záměna 3. pádu za nesprávný 2. pád.

Někde se to ospravedlňuje místním slangem.
http://hry.poradna.net/q/view/111828-agandaurovo-let-s-playe?page=r111928#r111928

Já taky nejsem zrovna navyklý skloňovat příjmení, když někoho oslovuji. Pokud někdo oslovuje mě, tak mi je úplně buřt, jestli mé jméno skloňuje, nebo ne. A ty dvě možnosti slýchám tak padesát na padesát. Když nad tím přemýšlím, tak v mé rodné vesničce neskloňoval nikdo, to bylo "pane Eichler", "pane Sládek", "pane Brůcha", nikdy jsem nikoho od nás neslyšel vyslovit to v pádém pádu. Střední Čechy...
Když mě někdo osloví v pátém pádu, snažím si zapamatovat kdo a oslovuji ho také v pátém pádu. Ale přirozeně mi to z huby neleze.

Mne obecne prijde, ze tendence sklonovat maji spis ty vzdelanejsi vrstvy. Coz na vesnici asi uplne nebyva. No a tim ze to "pouzivaji vsichni", tak to asi za chvili zacne mizet i z tech vzdelanejsich vrstev a povede to k tomu, ze lidi se urazi, ze jim nekdo przni jmeno, kdyz je spravne oslovi v 5. pade

To je docela možné. Fakt je, že hlavně mě v 5. pádě oslovují především nadřízení (což jsou v drtivé většině vysokoškoláci). Je otázka, jestli jim to přijde přirozené, nebo jestli pátý pád používají právě z důvodů, že je to tak správně, že "někde psali", že to vyjadřuje úctu. Přijde mi, že spíš druhá možnost vítězí. Mám totiž takovou zásadu - pokud mi nadřízený vysloveně nenabídne tykání, tak mu vykám, i kdyby z něj vyjelo tykání. Je to trochu stavovský přístup, ale udržuji si tak určitý odstup, on se občas hodí.
Jenže to vede k tomu, že někteří ve snaze přiblížit se víc (tykání pochopitelně nenabídnou...) používají k oslovení křestní jméno. Takže občas slýchávám "pane - a k tomu mé křestní jméno v 5. pádě". Nic nezní pitoměji. Ovšem je možné, že to je tak správně, nezkoumal jsem to. Ale - oslovení pane a křestní jméno??? Podle toho, že jim to nepřijde hubulámající, používají ten 5. pád proto, že si někde přečetli, že se používat má.

Imho to jsou ty vyčtené zásady. Znám například pár lidí, co mají snahu při podání ruky polámat mi prsty. Většinou to jsou ženský na nějakém vedoucím postu...

Ona je otazka, co to je krestni jmeno? Ja treba vubec nevim, jestli jsem dostalnejake jmeno pri krtu, natoz co lide, kteri vubec krteni nejsou.

Jinak moje jmeno je nesklonovatelne, takze paty a prvni pad mi problem nedela.

A naopak s tebou nemohu souhlasit, protoze spravne je preci pouzivat pri osloveni jmeno toho cloveka (nikoli jeho prijmeni), kamose oslovim treba "Cau Petre". Nekoho s kym si v praci netykam zase oslovim "Dobry den pane Pavle." Proc bych mel pouzivat nejaky doplnkovy identifikator jako je prijmeni?

Křestní jméno používám v obecném významu. Jestli to chceš tedy rozlišovat, tak jméno a příjmení. Křestním jménem mě neoslovuje nikdy nikdo, přestože křestní jméno mám také.
Ale jo, jestli používáš oslovení "pane Pavle" a přijde ti přirozené, tak to asi přirozené bude. Jen jestli to nebude jen přenesené z angličitny, tak jako je údajně "pane Dvořák" (1. pád) přenesené z němčiny.
Můžeš říct "Dobrý den, Pavle" a spokojeně pokračovat vykáním: "jak jste se měl na dovolené?"

Ano i takto je to jiste mozne.

Okoli nas jiste ovlivnuje, at chceme nebo ne. Nevidim problem v "pane Dvorak" stejne jako v "pane Dvoraku".

Stejne to mas se jmeny. Preci byl jednoznacne Vitek a protoze tehlech Vitku bylo vic, dostal prave tento dalsi identifikator podle mista odkud byl Vitek z Prcice. Oslovoval ho nekdo pane Prcice? Takze asi to z anglictiny nebude, docela zajimave jak to prislo, ze se lide zacali oslovovat spis temi identifikatory puvodu nez jmeny. Rekl bych, ze proste zacalo byt hodne stejnych jmen, tak se preslo na mene rozsirena prijmeni, ale duvod proc to pouzivat vyhradne nevidim.

A jak to řešíš, když se někdo jmenuje Jan a běžně mu všichni říkají Honzo? Pane Jane?
Já mám oslovování jménem tedy spíš spojené s tykáním, ostatně většinou tak nabídka tykání i probíhá:
"Dobrý den, pane Hadrabo, nemohli bychom si tykat?"
"Ale samozřejmě."
"Fajn, jmenuji se/můžete mi říkat Pepa"
"Dík, já jsem František."
Při představování volím takovou formu jména, kterou bych si přál, aby ten druhý používal...

Ano, ten priklad je typicky, ale prave ze je nesmyslny.

Jiste, kdyz vidim, ze je ten druhy z toho osloveni rozhozeny, nelamu to pres koleno a klidne mu rikam prijmenim, jen mi to prijde blbe a navic vetsina lidi je mene empaticka a taky me oslovuje prijmenim, ikdyz se mi to zrovna nelibi.

Edit: Komunisti to meli vyreseny, rikali kazdemu aspon nicnerikajicim "soudruhu" a nemuseli si pamatovat jmeno ani prijmeni kdejakeho joudy.

Přišel pán k šéfce oddělení:
"Dobrý den, posílají mne sem z recepce. Můžete mne oslovovat křestním jménem."
".... vy jste drzý. Jak se vlastně jmenujete?"
"Karel Miláček."

Je otázka, jestli jim to přijde přirozené, nebo jestli pátý pád používají právě z důvodů, že je to tak správně, že "někde psali", že to vyjadřuje úctu.

Mne to treba prijde prirozene .. plus je to spravne Uctu si s tim primarne nespojuju, kdyz uz, tak spis uctu k ceskemu jazyku

A kombo pane+jmeno mi taky prijde uz na hlavu. To spis fakt pouzit normalne to jmeno samotny a pak vykat.

Proc ti prijde divny pane+jmeno?

Urcite bych neoslovil starsiho cloveka, kteremu vykam "Davide, chtel jsem se vas zeptat."
Naopak povazuju za vhodnejsi "Pane Davide, chtel jsem se vas zeptat."
Proc bych ho misto jmena mel oslovovat rozlisovacim identifikatorem Novaku, respektive pane Novaku?

Rudí snad každému tykají. Pane Davide zní divně, pokud to není Michal.

Vlastně by se mu mělo říkat pane Štancle.

Bylo by to nejednodusi zrusit vykani a bylo by to. Na netu vybec vykani nepouzivam, driv to bylo vicemene nepsane pravidlo, dnes na web do diskuzi lezou kdejaci lide, kteri tyto pravidla neznaji a vesele vykaji.

Zrušit vykání spíš ne. Ono je to totiž tak, že lépe se říká "ty kreténe" než "vy kreténe". Proto má vykání občas něco do sebe.

Také se mi nezdá, že by to bylo vyjádřením úcty k tomu člověku. Podle mě oslovování 5. pádem vyjadřuje jenom to, že umím česky.

ze tendence sklonovat maji spis ty vzdelanejsi vrstvy

A ti ještě vzdělanější používají diakritiku, milá merlousko.

dejle kůpře.

Kdybys to chtěl echt česky, tak to příjmení je Bednář

Tak zrovna o tomhle bych docela pochybovala. Uz jsem videla i vysokoskolske ucitele posilat e-maily bez diakritiky

Ano to je vcelku běžné. Vymlouvají se na Linux a na kompatibilitu kódování..

No já když poprvé zkoušel Linux (live), tak to bylo: "No do p... , jak já se naloguju na poradnu??"

Není nad to mít přezdívku v čistém ASCII

To se někdo ještě v této době vymlouvá na linux? To jsem pochopil v roce 1995, ale nyní?
Zkrátka a dobře - na texty bez diakritiky mám docela averzi...
A vydávat vysokoškolské učitele za nějakou "autoritu"? Při vědomí toho, co dnes leze z vysokých škol za lidi?

Za tohle můžu možná já, když jsem za vzdělanější vrstvy v podstatě uznal vysokoškoláky. Formálně to tak je...
Na druhou stranu - například jsem slyšel a viděl, jak se verbálně projevuje Milan Kohout, který je titulován profesorem.

přednáší performanční umění a politiku

Kdo se nechytne v jednom, zkusí druhé.

OT: před lety jsem četl paměti jednoho legionáře odněkud od Mnichova Hradiště. Vzpomínal, jak se protloukali skrz Rusko, po určité době i na vlastní pěst. Byl to jeden z těch, co domů dorazili až po letech lodí odněkud z Vladivostoku. Podle vlastních slov to byl - teď nevím, myslím, že švec - a mimo jiné, protože v té době ještě platilo, co Čech, to muzikant, tak ještě trumpetista. No a popisoval, jak se někde uprostřed Ruska nechal najímat na práci. A s ním i nějací další legionáři a i Rusové, prostě ti, co se tam tehdy bezprizorně potulovali.
"Co umíš?"
"No, jsem švec a umím hrát na trubku, takže trochu muzikant..."
"Muzikanta tedy nepotřebujem, ale když jsi ten švec, uměl bys taky opravovat postroje na koně? Botky na opravy by se možná taky našly."
"Snad jo, to bych zkusit mohl, mělo by to být podobné."
"Tak dobře, beru tě." a obrací se na dalšího příchozího, Rusa: "No a co umíš ty?"
"Všechno umím."
"Všechno? Umíš orat?"
"Ano."
"Takže umíš všechno ze zemědělství? A co okovat koně, to bys taky uměl?"
"Samozřejmě, všechno to umím."
"Možná bych potřeboval i bednáře..."
"To taky umím."
"Potřeboval bych ještě zedníka a pokrývače, to bys taky uměl?"
"Ano, samozřejmě, to taky umím."
"Tak fajn, toho ševce tedy beru, ale ty si jdi sehnat místo někde jinde."
...
A legionář se ptá: "Proč jste ho taky nevzal? Vždyť by se hodil na všechno..Uměl hodně věcí."
"No to víš, že jo, tihle jsou takoví všichni. Všechno umí, všemu rozumí, ale ničemu pořádně. Neumí vůbec nic. Jen ať táhne dál."

To muselo být někdy v roce 1918+...

Při vědomí toho, co dnes leze z vysokých škol za lidi?

To se nedá říct obecně, rozdíly mezi školami jsou propastné. Těch pár nejstarších s nejdelší tradicí se drží docela dobře (soudě podle toho, jak snadné bylo na VUT vyletět z matematiky a kolik úsili jsem musel věnovat tomu, abych ji na druhý pokus udělal).

Já je nevydávám za autoritu. To byl jen příklad toho, že ani ty vzdělanější vrstvy to leckdy neřeší. Ale je fakt, že u toho člověka, kterého jsem měla na mysli, jde o docenta na informatice .. a v té počítačové branži je psaní bez dia přece jen o něco častější.

Ohákováno pomocí http://nlp.fi.muni.cz/cz_accent/, aby Dejla neklepla pepka.

Nabodenicka jsou zlo. Cirocire zlo. Nebejt kosmonauta, mohli jsme spokojene zit se sprezkama. Dobre mu tak.

Linux, kompatibilita kodovani - to je vsechno resitelny. Ale s ceskou zprasoklavesnici se proste programovat neda, neda ani omylem. A po 8 hodinach pouzivani normalni klavesnice na tu hnusnou a debilni proste neprepnu.

A česká programátorská taky nevyhovuje?

Mě neskutečně vytáčí,když z mého jména Rybka někdo používá při oslovení pane Rybko.Správně je přece pane Rybka...prostě to oslovení pane Rybko úplně nesnáším...

A přitom je to tak správně, pane Rybko. Oslovení jménem se taky skloňuje.

ale je zajímavé,že s oslovením pane Rybko jsem se vždy setkal v jiném okrese než z kterého pocházím..asi je to na zvyku,ale prostě mě to nesedí

Mám to podobně. Raději pane Kafka, než pane Kafko. Ale nezbývá, než to respektovat, protože je to tak správně.

Oboji je OK, take mam osobne radeji nesklonovani prijmeni, ale je veci kazdeho, ktery zpusob mu vyhovuje vic.

Ono je to stejne zvlastni, protoze prijmeni je spise rozeznavaci znameni, spravne by preci bylo toho cloveka oslovovat: Pane Josefe. Ale je to asi dobry typicky priklad, protoze se pulka republiky jmenuje Josef a Vaclav, asi by v tom byl zmatek oslovovat jmenem, tak se preslo na prijmeni, kterych je preci jen vice.

Příjmení také není dostatečně jedinečným identifikátorem. Zajímavá stránka s databází:
www.kdejsme.cz
Nejčastější je podle těch statistik Jiří Novák.

Asi bychom se museli oslovovat rodným číslem, aby to bylo opravdu unikátní..

Rodné číslo není žádná jistota.
___KLIK___

I když je správný 5. pád, používám výhradně první, tedy pane Sova, pane Pták, pane Kůň. Obráceně, vím jen o jedné osobě, která mě oslovuje 5. pádem. Připadá mi to takové divné, často skoro až urážlivé (pane Ptáku, Koni) - přestože jazykoví puristé jsou spokojeni.

Mám to stejně, navíc mám k tomu oslovení 5.pádem vypěstovanou averzi ze školy, kdy mne tak oslovoval češtinář

Ale při oslovení jménem ti to divný nepřijde? Nazdar Franta, ahoj Lojza, tak jak vám dupou králíci?

Ne. Křestní jméno s 5. pádem je OK. Příjmení snad bez "titulu" (pane, doktore, mistře..) v pátém pádě, jde-li o familiérní rozhovor: "Nováku, Nováku, tys to ale pohnojil!". S titulem či panem/soudruhem mi to prostě připadá divné.

A když k tomu titulu přidáš druhej titul, jak pak to oslovení vypadá? Pane řidiči Novák, pane strojvedoucí Kolohnátek? Přece jen to zní ještě divněji.

Policajt tě oslovuje též pátým pádem, i když nepoužije tvoje jméno, ale aktuální funkci, třeba pane řidiči, pane zahradníku, pane doktore.

Pane řidiči Novák i pane řidiči Nováku zní stejně pitomě :)
Myslím, že se užívá buď pane řidiči nebo pane Novák/Nováku.

Já vím, že 5. pád je správně, ale nejde mi to přes hubu, používám pád první.

Na oplátku jim říkám pane orgáne.

Ve škole trvali na tom, že se oslovuje zásadně pátým pádem (jistě věřím, že naši učitelku slovensko-maďarského původu existence pátého pádu imponovala). Ale jak jsem později zjistil, připouští se obě možnosti a řekl bych, že tam, kde by to znělo nějak divně, že asi bude vhodné zachovat první pád.
Stálo by za to podívat se na stránky ÚJČ (ujc.cas,cz tedy asi https://prirucka.ujc.cas.cz/ ) co si tam o tom myslí, určitě to budou mít někde mezi FAQ. Ovšem újč jenom monitoruje skutečnost, neni zdaleka tak puritánksý jako učitelky češtiny.
Ještě jsem si všimul, že existuje jedno univerzální oslovení, pokud člověk dodělá vysokou školu, tak mu řada lidí neřekne jinak než pane inženýre případně pane doktore. A neni potřeba nějaké skloňování vůbec řešit, vlastně ani neni potřeba znát jméno, stačí ta hodnost.

Obě možnosti se nepřipouští. Spisovný je pouze 5. pád.

Ponechání příjmení v 1. p. není při oslovování spisovné a považujeme ho za projev značné neformálnosti či neznalosti. To se týká nejen psaných textů, ale i kultivovaných spisovných projevů mluvených –⁠⁠ ani tam oslovování 1. pádem nepatří.

S tym inzinierom to bohuzial plati len pre starsiu generaciu.
CHodim do firmy, kde ma ludia nad 50 oslovuju pan inzinier a ti mladsi po priezvisku. A deje sa to bezne aj inde.
Takze oslovenie po titule po chvilke umrie samo od seba.

Čo by som ja osobne prijal. V Nemecku je oslovovať s titulom už úplne smiešne, naopak v tereziánskom Rakúsku si na hierarchii titulov rovnako ako u nás dajú záležať. Istejšie sa ale cítim v Nemecku, je to trochu trapas, keď si človek pomýli titul. Mne príde sympatickejšie oslovovať menom, je mi jedno aký má kto titul, človeka posudzujem podľa osobnosti a skúseností. Nemyslím si, že na základe vysokého univerzitného titulu si niekto zaslúži zaobchádzanie s vyšším rešpektom. Ovšem, ak nie je známe meno, titul sa dosť hodí.