Blbosti, které mne spolehlivě vytočí. Kapitola 1 - Nedobytné obaly.
Jsem obyčejný člověk, tudíž zde nechci diskutovat o politice, o situaci na našich silnicích, ani o kompetencích našeho prezidenta. To mile rád přenechám těm chytřejším. Mě spolehlivě vytočí pouze kraviny. Proto zde zakládám debatu "Blbosti, které mne spolehlivě vytočí" No a jednou z nich je: Nedobytné obaly.
Znáte to také? V supermarketu se 10 minut snažíte zjistit, čtením miniaturních písmenek, zda v té šunce, kterou kupuje je nějaké maso. Hurá, najdete nějakou, kde převažuje vepřové nad kuřecím separátem, tak šup s ní do košíku. Pak by to taky chtělo nějaký ten sýr. A hele, v akci mají sýr 250g ve znovuuzavíratelném obalu - no nekup to. Pak dále něco do zásoby - co třeba tuňáka v konzervě. Jistě, že tu konzervu s tím očkem, které postačí zvednout, strčit do něj prst, zatáhnout - a šup, víčko se oddělí - no už baštíme. Prostě ideální stav.
Táák, je čas svačiny. Namažeme si pečivo a jdeme si na něj dát šunku a sýr.
Na obalu šunky najdeme roh z nápisem "Zde otevřete" , no jo ale ono to fakt nejde. Na mase nás možná ošidili, ale na lepidle rozhodně ne. Poté, co jsme si ulomili nehet, zjistili že kapesní nůž u sebe nemáme, stáváme se zvířátky a za potravou se dobýváme vlastníma zubama. Hurá, konečně jsme se probojovali k šunce. Tak teď ještě ten sýr. A hele, neuvěřitelné, roh s nápisem "Zde otevřít" šel opravdu otevřít. Bereme tedy dva plátky a pokládáme spokojeně na pečivo. Znovuuzavíratelný obal uzavíráme - a ejhle - on už uzavřít nejde. No asi - tady nás neošidili na sýru, ale na lepidle. Ještě že máme po ruce pytlík a ledničku, jinak bysme museli 250g balení sýru zbaštit, nebo vyhodit. Když jsme se konečně probourali k svačině, vzpomeneme si na ty "vomega tři kiseliny - nebo co to melou v tý telce" No a zde ten tuňák by byl ideální. Tak bereme za to očko na té plechovce a... prd... očko ulomené na prstu, konzerva nedotčená. Jsme rádi, že u sebe nemáme kapesní nůž, neboť bysme se ním pokusili spáchat sebevraždu.
Máte to tak taky?
Jak již předestřeli ostatní - nedobytný zatavený blistry s elektronikou. Doma to řeším nůžkama a opatrným obstřihem, mimo domov mám v kapse ostrou kudlu.
Ještě mě serou jiný obaly - koupím u pultu šunku, ženská naváží, zabalí, přelepí cenovkou. Jenže ta cenovka tam drží tak dobře, že doma ten obal už znova nepoužiju, bo se při sundání cenovky obal roztrhne. A v sámošce u domu to balí rovnou do mikrotenu, ten se rozšklóbne dycky. Takže to musím přebalit do něčeho jinýho.
U nás v Globusu to ještě secvakávali sešívačkou. Stejně tak banány, ty vložím do pytlíku, udělám dva uzly, odnesu na váhu. Globusbaba zváží, předtím nezapomene udělat další uzel.
V Kauflandu si banány vážím sám, takže alespoň tohle zavážu tak, abych to mohl doma rozvázat.
Já banány nedávám do sáčku vůbec protože pak jsou za hodinu černý jak viks.
Prostě hodím trs na váhu. Nebo přímo do košíku, když už to váží přímo u kasy.